Projekt Comenius: Závěrečné setkání v Turecku
Závěrečné setkání zúčastněných zemí v projektu Comenius – partnerství škol proběhlo ve dnech 14. – 21. května 2011 v Turecku. Na setkání přijeli zástupci škol všech 5 zemí – Itálie, Slovenska, Francie Turecka a České republiky, aby završili dvouletý projekt s názvem „Všechny řeky se vlévají do moře“. Turečtí partneři pro nás měli připraven bohatý program. První dva dny jsme strávili v Istanbulu, kde jsme zhlédli spoustu historických památek. Např. světoznámé mešity Hagia Sophia, Modrou mešitu, areál sultánova paláce Topkapi, rozlehlou podzemní cisternu na vodu pro případ, že se město v minulosti ocitlo v nouzi a také jsme absolvovali projížďku lodí po Bosporu, kde jsme zahlédli i delfíny. Nechyběla ani návštěva velkého bazaru plného nejrůznějšího zboží od koření, čajů, sušeného ovoce, oříšků až po nezbytné suvenýry. Zaujala nás také pospolitost tureckých rodin, které trávili společně neděli na pikniku u vody nebo v parcích. Bylo patrné, že rodina je vždy na prvním místě.Při společné večeři, jejíž součástí byl kulturní program, jsme se seznámili s tradiční tureckou kulturou – lidovou hudbou a tanci.Přes noc jsme dále cestovali autobusem do středu Turecka – Kappadokie. Tato část je známá svými pískovcovými útvary – skalními městy, ve kterých měli obydlí první křesťané. Ve skalních prostorách se kromě místností nacházely také kostely se zachovalými malbami s křesťanskými biblickými motivy. Navštívili jsme také výrobnu tureckých koberců. Zde jsme mohli vidět celý postup jejich výroby , až ke konečné fázi – prodeje. Naše další noční cesta směřovala do Malatye – města naší partnerské školy na jihovýchodě Turecka.Malatya je příjemné kurdské město s nádechem orientu v podhůří Nemrut Dagi. Dominuje zde současná moderní výstavba. Město i s okolními vesnicemi má 750 tisíc obyvatel. V centru se nachází několik klasických otomanských mešit. Malatya leží v blízkosti řek Eufratu a Tygridu, proto jsou zde velmi příznivé podmínky pro pěstování ovoce, zejména meruněk. Meruňky, olivy, hroznové víno – to jsou hlavní místní vývozní artikly. Město je rozděleno podle jednotlivých profesí. V centru je nejživější část – bazar s ovocem, oříšky a potravinami. Dále navazují uličky, v nichž mají své provozovny kovaři, truhláři a další řemeslníci, prskají tu žhavé jiskry na všechny strany, jsou zde k vidění nejrůznější hrnce, pece na chléb, kůže – zkrátka podívaná.Ve škole nás vřele přivítali děti i učitelé. Předvedli nám svůj kulturní program a pohostili nás.A protože turecká škola byla koordinátorem projektu, zhodnotili jsme zde celý projekt, doladili výstupy a zakončili tak naší dvouletou spolupráci. Školský systém v Turecku je podobný jako náš. Základní škola však končí 8. ročníkem. Jednou z největších turistických atrakcí této oblasti je tajemstvím opředená památka Nemrut Dagi (hora Nimrotova). Nachází se uprostřed ničeho v horské pustině. Na nejvyšším vrcholu 2150 m vysoké hory je navršená umělá pyramida z kamení o výšce 50 m. Dovnitř se zatím nepodařilo nikomu dostat a tak její účel není znám. Kolem stojí dvě skupiny soch v nadživotní velikosti, které dal pravděpodobně vybudovat v 1.st před letopočtem římský vládce Antiochus. Jedna skupina hledí na východ, druhá na západ a obě střeží vrcholek uprostřed. Při zemětřesení byly sochy poškozeny a dnes se jejich hlavy, které mají velikost dospělého člověka, válejí kolem obrovských podnoží se zbytky kamenných těl.Zde jsme měli možnost zhlédnout společně se stovkou dalších turistů východ slunce, což je pro nás nezapomenutelný zážitek.
A závěr? Společně jsme se shodli na tom, že projekt splnil účel. Žáci jednotlivých zemí ztratili zábrany a živě spolu konverzovali anglicky v rámci jazykových možností. Pochopili, že jazyková výbava je pro budoucnost nezbytná. Při partnerských návštěvách se seznámili s tradicemi, životem, kulturami, a památkami jednotlivých zemí a při práci na projektu se naučili vzájemné spolupráci a toleranci.
Comenius – třetí partnerské setkání ve Francii
V rámci projektu Evropské unie Comenius – „Všechny řeky se vlévají do moře,“ navštívili naši učitelé a vybraní žáci jednu z dalších partnerských škol zapojenou v tomto projektu, a to v malém francouzském městečku Brezolles. Nachází se přibližně 100 km jihovýchodně od hlavního města Francie – Paříže. V pořadí třetí setkání se uskutečnilo v podzimních dnech 11.-15. října 2010 a kromě naší školy se jej zúčastnily partnerské školy ze slovenské Hnúšti a turecké Malatye. Setkání se tentokrát nezúčastnili partneři z Itálie.Cesta letadlem na pařížské letiště Charles de Gaulle proběhla hladce a po pár hodinách jsme již netrpělivě čekali na naše hostitele. Vzájemné přivítání mezi účastníky projektu proběhlo v přátelské atmosféře a než jsme se nadáli, směřovali jsme do cíle naší cesty. U školy v Brezolles přijali francouzští rodiče naše děti za své – tedy na dobu našeho pobytu – a jim se tak naskytla příležitost nahlédnout do života běžných Francouzů. Zároveň měly možnost procvičit si anglický jazyk, protože komunikačním jazykem v projektu je právě angličtina. Po dobu následujících tří dnů jsme měli poměrně nabitý program. Začali jsme návštěvou školy. Stejně jako na naší škole začíná i tam vyučování v 7.50, ale kromě středy končí vždy až v 17.00 hodin. Náplní vyučování není jenom výuka samotná, ale i množství dalších povinně-volitelných předmětů a zájmových kroužků. Samotná škola je o něco větší než naše v Mníšku, ale pro nás bylo především nezvyklé, že do jednotlivých tříd, odborných učeben, jídelny, atd. se vstupuje z venkovního dvora. Škola se nenachází pouze v jedné nebo dvou budovách, tak jak jsme tomu zvyklí u nás, ale jedná se o celá komplex budov, které tvoří areál školy. Při naší návštěvě se všichni žáci partnerských škol zúčastnili tzv. workshopu, konkrétně hodiny výtvarné výchovy, během níž společně vytvořili obrázky ryb na skleněném podkladu. Učitelé se mezitím radili o tom, jak bude probíhat další část projektu a jaké budou výstupy. Dohodli se, že závěrečné setkání a ukončení projektu se uskuteční na jaře příštího roku v Turecku.V dalších dnech jsme navštívili krajský úřad oblasti Eure-et-Loir, kde jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o řekách a životním prostředí v této oblasti Francie.Velkým zážitkem pro nás byla plavba po řece Seině a setkání se starostou města Brezolles. Celý pobyt jsme zakončili společnou večeří v místní restauraci, popřáli si hodně sil a pevných nervů do nového školního roku, předali jsme si dárky z našich rodných zemí a rozloučili jsme se.Jak nám učitelům, tak i našim žákům, se pobyt v Brezolles velmi líbil. Všichni jsme si odnesli plno zážitků a poznatků z jiného školského prostředí a těšíme se na společné závěrečné setkání v Turecku.
Comenius – druhé partnerské setkání v Mníšku
Ve dnech 3. – 7. května hostila mníšecká škola žáky a učitele z Francie, Slovenska, Itálie a Turecka. Cílem návštěvy bylo nejen seznámení s tím, jak funguje naše školství, ale i další domluva na pokračování projektu. Pro naše setkání jsme připravili pestrý program. V pondělí 3.5. jsme po příjezdu všech hostů absolvovali společnou večeři v libereckém hotelu Atrium, kde také byli někteří hosté ubytováni. Děti však převážně bydlely v rodinách našich žáků, takže měly možnost poznat každodenní běžný život u nás. V úterý ráno jsme hosty přivítali ve škole. Dívky v podještědských krojích jim nejprve nabídly chléb a sůl. Návštěvu jsme zahájili krátkým kulturním vystoupením v tělocvičně, kde se představil Sboráček, dívčí hudební skupina ze 4. třídy, břišní tanečnice, a celá 4. třída s programem v angličtině. Dokonce jsme se společně naučili i českou písničku! Následovala prohlídka školy. Pak si děti ve výtvarné dílně vlastnoručně vyzdobily barevná trička logem projektu. V té době měli učitelé možnost prezentovat práce svých žáků, zhodnotit dosavadní práci na projektu a naplánovat jeho další pokračování.Po obědě ve školní jídelně jsme navštívili libereckou ZOO a botanickou zahradu. Středa byla věnována celodennímu výletu do Prahy. A protože náš projekt nese název „Všechny řeky se vlévají do moře,“ projeli jsme se parníkem po Vltavě. Z parníku byl krásný pohled na pražské budovy podél nábřeží a na hradčanské panorama. Poté jsme si prohlédli nejdůležitější pražské památky – Pražský hrad, Svatovítský chrám, Karlův most, Staroměstské náměstí . Čtvrtek byl pro většinu hostů posledním dnem pobytu u nás. Den jsme zahájili návštěvou obecního úřadu v Mníšku. Hosty přivítal pan starosta Roman Slezák. Připravil pro ně pohoštění a krátce jim pověděl o historii obce. Následovala hra „šipkovaná“. Ta směřovala po cyklostezce do Oldřichova v Hájích. Přestože celou cestu pršelo, jednotlivé skupinky nadšeně plnily úkoly, které pro ně v angličtině připravili naši žáci. V Oldřichově jsme navštívili Střevlik, kde děti společně zkoumaly v laboratoři pod mikroskopem přítomnost života ve vzorcích vod z různých zdrojů. Po obědě, který byl opět ve škole, jsme odjeli do Liberce na prohlídku radnice. V obřadní síni nás přivítal primátor města Ing. Jiří Kittner a následovala prohlídka s výkladem. Naši hosté měli také možnost prohlédnout si město z výšky radniční věže.A protože se počasí odpoledne na chvíli umoudřilo, nechyběla ani návštěva dominanty Liberce – Ještědu. Lanovkou jsme vyjeli nahoru a opět jsme společně obdivovali nádherný výhled na samotné město, ale i do širokého okolí. Měli jsme štěstí, neboť během hodiny se zatáhlo a lanovkou dolů jsme již sjížděli za vydatného deště. Do hotelu se všichni vrátili prokřehlí, mokří, ale v dobré náladě. Den jsme zakončili společnou večeří v hotelu Atrium, kde jsme se s hosty rozloučili. V pátek ráno totiž většina z nich odjela. Protože naši turečtí přátelé odlétali až v sobotu, ukázali jsme jim ještě frýdlantský zámek, kostel v Hejnicích a Obří sud v Lázních Libverda. Setkání v Mníšku se opravu vydařilo. Všichni děkovali za naši pohostinnost, pěkný program a dobrou organizaci.
Děkuji všem paním učitelkám, panu učiteli a paním vychovatelkám za přípravu a pomoc při organizaci setkání.
Rodiče, kteří dětem ochotně poskytli ubytování a stravu (Bretschneiderovi, Dittrichovi, Grebeníčkovi, Paškovi, Šimkovi, Vojtovi a Štolfovi) mají náš velký dík. Rovněž děkujeme panu starostovi Romanu Slezákovi za zajištění dopravy našich hostů z ruzyňského letiště do Liberce a zpět.
Příští setkání všech partnerů, kterého se zúčastní i někteří žáci a učitelé naší školy se uskuteční v měsíci říjnu ve francouzském Brezolles.
Comenius – první setkání v Itálii
Projekt COMENIUS – první setkání v Itálii
První setkání zúčastněných zemí v projektu Comenius proběhlo ve dnech 12. – 17. října 2009 v Itálii. Společné téma projektu 5 zemí – Itálie, Slovenska, Francie Turecka a České republiky má název „Řeky, které se vlévají do moře“. Hostitelem byla základní škola ve vesničce Giuliano Di Roma, která se nachází 85 km od Říma v horské oblasti Lazio. Na prvním setkání chybělo jen Turecko. Cílem byla domluva na postupu a časovém rozvržení projektu a také porovnání způsobů práce ve školách zúčastněných zemí. Komunikačním jazykem byla angličtina. Po příletu do Říma jsme vlakem odjeli do města Frosinone, kde jsme byli na nádraží vřele přijati paní ředitelkou školy a koordinátorkou projektu. Odtud nás pak dopravily do penzionu, kde jsme byli ubytováni. Děti byly ubytovány v rodinách. Měly tak možnost nahlédnout do obyčejného života italské rodiny. Italští partneři pro nás měli připraven bohatý program.V průběhu týdne jsme absolvovali návštěvu tří základních škol, kde jsme měli možnost sledovat práci učitelů i žáků. Naše žákyně, ale i žáci ostatních partnerů, se aktivně zúčastnili hodiny výtvarné výchovy, kde se zapojili do společné práce na návrhu loga projektu. Navštívili jsme také různá místa, která se k projektu vztahují. Pobyt byl pro nás velmi zajímavý i poučný. Měli jsme možnost porovnat nejen práci našich a italských škol, ale i jejich vybavení. A jaké jsou naše poznatky? Námi navštívené školy byly menší než naše, neměly žádné velké chodby, třídy byly na množství žáků malé. Ve škole nebyla výzdoba (aby žáci nebyli rozptylováni). Školní družiny ani školní jídelny zde nejsou. Žáci začínají vyučování v 9.00 hodin a končí každý den ve 12.30. Chodí do školy i v sobotu. Do školy je svážejí školní autobusy. A nejvýznamnější poznatek? Mentalita dětí se liší podle regionů, avšak učitelé mají všude stejný cíl – učit. Děti jsou všude stejné. Další setkání, které proběhne začátkem května bude u nás. Přijedou k nám partneři z Francie, Slovenska, Itálie a Turecka. Budeme se snažit o dobrou reprezentaci naší země, obce i školy.